Název

vietnam

Popis

Let probíhal naprosto v pohodě. Vzhledem k tomu, že jsem posledních pár dni před odletem pořádně nespal a něco zařizoval, tak jsem většinu letu prospal (letěl jsem ráno do Frankfurtu, tam jsem asi 5h čekal a pak přímo do HCMC (ho chi minhovo city, alias saigon:) ). Na letišti jsem dostal po hodině čekání víza i kufr a dal jsem si jejich kafe da (tady mají všecho da, což znamená ledové) Byl jsem domluvený s Mírou (ten kámoš, co mě sem nalákal), že budu zatím bydlet u něj, než si něco najdu. Takže dle instrukcí jsem před letištěm našel toho správného taxíka a vydal se do Saigon Perl, kde Míra bydlí. První cesta taxíkem byl fakt zážitek, jejich systém dopravy je trochu jiný než ten náš:) – troubí se vždy a všude, ale nemyslí to zle, chtějí jen ostatní upozornit, že jedou; motorky občas jedou v protisměru nebo na chodníku; přechodů pro chodce je hrozně málo, lidi prostě vstoupí do silnice, zvednou ruku aby byli víc vidět a jdou. Prostě Saigon Kupodivu jsem zatím neviděl jedinou bouračku.

I když je Vietnam komunistická země, tak tu je kapitalismus nejvyššího kalibru. Nerovnost mezi příjmy je obrovská, průměrná mzda je tu kolem 5 tis měsíčně - teď chceme nabrat juniorní projekťáky, nabízí se 8-10 tis.Já dělám v consumer finance bance FE Credit, která dříve byla divize místní VPBank (což je středně velká banka, má cca 5000 zaměstnanců, je vlastněná pár lidma napojenýma na vládu). FE Credit má jen 3 produkty, cash loany, loany na motorky a loany na elektroniku (standardní úroky pro elektronika a cash loany jsou kolem 40-60%), v backoffice mají cca 1000 lidí, dalších pár tisíc tvoří sales,co prodává ty loany přímo v obchodech se zbožím. Chtějí ještě přidat kreditní karty, což bylo, proč jsem sem měl původně jít. Ale projekt mezitím rozjeli, projekťák je 28letý ukrajinec, co tady dělá šéfa byznys analýzy. Co teda budu přesně dělat, se dozvím příští týden, projektů je prý více než dost. Dělám v departmentu byznys developmentu, který vede deputy ceo, což je Čech. Míra je PM šéf projektové kanceláře, já jsem zatím jediný PM v jeho týmu, ale děláme pohovory, abychom nabrali další lidi. Největší problémy zatím mám s identifikací jejich jmen a rozpoznáním jich navzájem a pak trochu rozumět vietnamské angličtině. Kancl je v moderní budově postavené uprostřed slamů:), expati mají kancli, vietnamci sedí v openspace.
Pro expata je život tady hodně pohodlný (po městě se jezdí jen taxíkem (MHD tu víceméně neexistuje, místní jezdím na motorkách), bydlení v kompexech s bazény a posilovnami (už má vybrané vlastní bydlení, čekám, jestli to vyjde), jídlo a všechno ostatní tu stojí tak třetinu toho co v Čechách. Jaký je život běžného vietnamce nevím, protože Míra říká, že ti co pracují v bance už nejsou běžný vietnamci. Měl jsem strach z tepla a vlhka, ale v práci je klimoška, v taxíku je klimoška v apartmánech jsou tady klimošky – takže je mi docela příjemný, když jdu ven se ohřát:)
Ve volným čase jsem zatím hledal bydlení nebo šel do posilovny. Ostatní sporty jsem zatím nesehnal, ale zatím nemám moc času. V práci se maká od devíti do šesti, takže toho volného času moc nezbývá. A teď o první víkend jsme zaletěli do Hongkongu na nákupy (je tam levná elektronika).

Nastavení